| Číslo dotačního titulu | Název dotačního titulu | Dotace celkem (v tis. Kč) | Náklady projektů celkem (v tis. Kč) | Počet projektů |
|---|---|---|---|---|
| 5 | Podpora obnovy místních komunikací | 777 665 | 1 817 987 | 1 181 |
| 2 | Podpora zapojení generací do komunitního života v obci | 561 218 | 951 225 | 1 688 |
| 6 | Podpora obnovy sportovní infrastruktury | 398 052 | 644 826 | 211 |
| 1 | Podpora vítězů soutěže Vesnice roku | 187 408 | 376 127 | 276 |
| 4 | Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci | 125 629 | 204 472 | 671 |
| 3 | Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova | 5 148 | 7 833 | 38 |
| 7 | Podpora rozvoje strategických průmyslových zón | 2 797 | 3 581 | 1 |
| Celkem | 2 057 917 | 4 006 051 | 4 066 |
Regionální analýza čerpání PORV 2014–2018
Shrnutí
Prostorová analýza čerpání prostředků poskytované v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova (PORV) v období 2014–2018 má za cíl vyhodnotit, zda tento podprogram administrovaný MMR naplňuje územní cíle zákona o podpoře regionálního rozvoje (248/2000 Sb.), resp. Strategie regionálního rozvoje 2014–2020 (SRR 14–20).
V analýze se zaměřujeme na ukazatele územního zacílení prostředků z PORV, a to na úrovni žádostí (jejich úspěsnost, podíl realizovaných projektů na celkovém počtu přijatých žádostí a podíl čerpajících obcí), intenzity čerpání a míry koncentrace prostředků z PORV do státem vymezených regionů v porovnání s ostatními nevymezenými regiony.
Intenzitu čerpání vyjadřujeme výší dotace per capita v obcích do 3 000 obyvatel1 na úrovni ORP a krajů. Míru koncentrace prostředků vyjadřujeme pomocí odchylky od průměru ČR (vyjádřeno v %, kde 100 % se rovná průměru obcí do 3 000 obyvatel v ČR).
Touto optikou analyzujeme územní rozložení prostředků do následujících vymezených regionů dle SRR 2014–2020:
- strukturálně znevýhodněné kraje (Karlovarský, Moravskoslezký a Ústecký kraj),
- hospodářsky problémové regiony (HPR) - 57 ORP;
- rozvojové, stabilizované a periferní území dle typologie SRR - všechny obce.
Hlavním závěrem analýzy je, že ačkoliv dochází k částečné koncentraci prostředků PORV do hospodářsky problémových regionů (HPR), některé z nich vykazují výrazně podprůměrné čerpání. Rozdíl mezi finanční alokací podpory z PORV do HPR a ostatních regionů je relativně nízký a lze říci, že podpora z tohoto programu je napříč republikou spíše plošná. Z pohledu HPR tedy není PORV silným nástrojem explicitní regionální politiky.
Obce na území HPR častěji obdržely podporu na alespoň jeden projekt (53 % oproti 38 % obcím v ostatních regionech) a intenzita čerpání (tj. dotace per capita) je v těchto regionech přibližně o 30 p.b. vyšší (rozdíl 180 Kč per capita, tj. 755 Kč oproti 599 Kč na obyvatele). Nicméně ve třetině ORP dochází buď k nadprůměrné koncentraci prostředků do nevymezených regionů, nebo k podprůměrné koncentraci v HPR (17 z 57 ORP vymezené jako HPR, tedy přibližně třetina).
Vzhledem k tomu, že PORV je jedním z hlavních nástrojů pro realizaci explicitní regionální politiky (tj. cílená koncentrace podpory do vymezených “problémových” regionů), je míra koncentrace nízká a do jisté míry vykazuje charaktery plošné podpory a vysokou míru koncentrace zaznamenáváme i v nevymezených regionech.
Podpora z PORV nebyla koncentrována do strukturálně znevýhodněných krajů . Dva ze tří těchto krajů (Moravskoslezký a Karlovarský kraj) dokonce vykazují podprůměrnou koncentraci prostředků vůči průměru ČR. To lze vysvětlit jednak tím, že se příslušnost k jednomu z těchto krajů nijak nezohledňovala v designu programu ani při hodnocení žádostí, ale také odlišnou strukturou sídel v těchto krajích oproti jiným částem státu (tj. nižší počet obcí do 3000, tedy i méně oprávněných žadatelů). Na druhé straně v rámci strukturálně znevýhodněných krajů dochází částečně k vyšší koncentraci prostředků do HPR oproti ostatním částem krajů.
Prostředky PORV byly koncentrovány především do území vymezených v SRR14-20 jako periferní. Koncentrace prostředků do periferních územích byla 1,5 až 2x vyšší než do ostatních dvou typů území. Tento program tak plní územní cíle SRR 14-20 a tento závěr je ve shodě s designem programu, který se zaměřuje na obce do 3 tisíc obyvatel, jakkoliv při hodnocení žádostí o podporu příslušnost k jednotlivým typům území dle SRR 14-20 není posuzována. Zároveň je v periferních územích vyšší podíl obcí do 3000 obyvatel.
1 Základní vymezení
1.1 Kontext analýzy
Prostorová analýza čerpání prostředků poskytované v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova (PORV) v období 2014–2018 má za cíl vyhodnotit, zda tento podprogram administrovaný MMR naplňuje územní cíle zákona o podpoře regionálního rozvoje (248/2000 Sb.), resp. Strategie regionálního rozvoje 2014–2020 (SRR 14–20).
Smyslem analýzy je:
- identifikovat do jakých území prostředky PORV směřovaly;
- zkoumat do jaké míry byly tyto prostředky koncentrovány do zákonem č. 248/2000, resp. SRR 2014-2020 vymezených regionů, konkrétně do:
- strukturálně znevýhodněných krajů (Karlovarský, Moravskoslezký a Ústecký kraj);
- hospodářsky problémových regionů (HPR) - 57 ORP;
- rozvojových, stabilizovaných a periferních území dle typologie SRR - všechny obce.
1.2 Základní popis a podmínky programu PORV
Podpora obnovy a rozvoje venkova (PORV) je jedním z podprogramů programu “Podpora rozvoje regionů” administrovaný MMR. Tento program zahrnuje pět dalších podprogramů, které jsou výhradně zaměřeny na hospodářsky slabé regiony, strukturálně znevýhodněné kraje nebo na bývalé vojenské areály.
Ve zkoumaném období nebyly tyto další podprogramy realizovány, s výjimkou podprogramu “Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje”, který byl realizován pouze do roku 2014. PORV tak byl hlavním nástrojem explicitní regionální politiky, tj. cílená podpora vybraných regionů (v tomto případě obce do 3 000 obyvatel a bonifikace pro hospodářsky problémové regiony).
V rámci regionální politiky administruje MMR další 3 programy:
“Podpora revitalizace území” zaměřený na podporu demolic budov v obcích, které mají ve své blízkosti sociálně vyloučenou lokalitou.
“Bezbariérové obce” pro podporu odstraňování bariér ve veřejných budovách
“Program”Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách” na odstranění důsledků živelných pohrom.
Podprogram PORV tvořil ve zkoumaném období přibližně 20 % všech výdajů MMR na investice hrazené ze státního rozpočtu v rámci programového financování (EDS). Jde tedy o jeden z nejvýznamnějších dotačních programů MMR z hlediska finančních objemů hrazené ze státního rozpočtu. V porovnání s objemem evropských prostředků (163 mld. Kč pouze na IROP v období 14-20), které též administruje MMR, je ale celková suma poskytnutých dotací skrz PORV málo významná.
Cílem podprogramu PORV je podpořit obnovu a rozvoj venkovských obcí. Program je rozčleněn na 7 dotačních titulů, kromě prvního všechny zaměřeny výlučně na obce do 3 tisíc obyvatel:
| Dotační titul | Podporované aktivity |
|---|---|
| DT č. 1 - Podpora vítězů soutěže Vesnice roku | Podpora projektů zaměřené na obnovu venkovské zástavby, úpravu veřejných prostranství a zřizování veřejné zeleně. Odměny obcím, které vyhrály krajská a národní kola soutěže Vesnice roku. |
| DT č. 2 - Podpora zapojení generací do komunitního života v obci | Investice směřují do obnovy venkovské zástavby, úpravy veřejných prostranství a rekonstrukce zařízení pro volnočasové aktivity |
| DT č. 3 - Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova | Financovány jsou akce prezentující úspěšné projekty a podporující spolupráci obcí na obnově venkova |
| DT č. 4 - Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci | Podporovány jsou projekty na obnovu sakrálních staveb, jako jsou kaple a kříže, a úpravu jejich okolí |
| DT č. 5 - Podpora obnovy místních komunikací (od r. 2016) | Oprava a údržba místních komunikací, jejich součástí a příslušenství, včetně veřejného osvětlení |
| DT č. 6 - Podpora obnovy sportovní infrastruktury (od r. 2017) | Podpora rekonstrukcí a modernizací školních hřišť a tělocvičen |
| DT č. 7 - Podpora rozvoje strategických průmyslových zón (od r. 2018) | Financovány jsou projekty schválené vládou, zaměřené na rozvoj strategických průmyslových zón |
Níže uvádíme pro každý dotační titul celkovou výši poskytnutých dotací, výši celkových nákladů projektů (tj. včetně vlastních zdrojů příjemců) a počet projektů v období 2014–2018.
Celkově bylo v období 2014-2018 poskytnuto přes 2 mld. Kč dotací. Nejvíce projektů bylo realizováno v rámci dotačního titulu č.2 “Podpora zapojení generací do komunitního života v obci” zaměřený na úpravu veřejného prostranství, zeleně a rekonstrukci či budování zařízení pro volnočasové aktivity (1 688 projektů).
Nejvyšší celkovou částku poskytnutých dotací zaznamenáváme u dotačního titulu č.5 “Podpora obnovy místních komunikací” (778 mil. Kč, 1 181 projektů). Součet celkových nákladů (tj. dotace a vlastní zdoje příjemce) dosahuje přes 1,8 mld. Kč v tomto dotačním titulu.
V akčních plánech SRR 17–18 měl tento podprogram podpořit několik priorit SRR (v AP SRR 15–16 není uvedena vazba na priority a aktivity):
- Prioritu 4 (Vyvážený rozvoj stabilizovaných území) prostřednictvím dotačních titulů č. 5 (Podpora obnovy místních komunikací);
- Prioritu 5 (Oživení periferních území) prostřednictvím dotačních titulů č. 1 (Podpora vítězů soutěže Vesnice roku), č. 2 (Podpora zapojení generací do komunitního života v obci) a č. 4 (Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci);
- Prioritu 9 (Podpora spolupráce na místní a regionální úrovni) prostřednictvím dotačního titulu č. 3 (Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova).
Formy a podmínky podpory se liší dle jednotlivých dotačních titulů:
- forma investiční nebo neinvestiční systémové dotace na schválenou akci;
- různá míra povinného spolufinancování ze strany žadatele (obce nebo svazku obcí) 20–50 %;
- různá maximální velikost projektů dle jednotlivých dotačních podtitulů (200 tis. Kč - 5 mil. Kč).
Územní dimenze, neboli explicitní zaměření na vymezená území, byla v rámci hodnocení žádostí uplatňována několika způsoby:
- žádosti obcí na území hospodářsky problémových regionů (HPR) byly bonifikovány v rámci hodnocení;
- byly zvýhodňovány menší obce;
- byla zohledněna míra nezaměstnanosti na území obce (pouze pro PORV v r. 2014, dále toto kritérium nebylo uplatňováno).
Dokumentace podprogramu nicměně neuvádí, jakým způsobem byly tyto kritéria bonifikovány a jakou měly váhu při posuzování žádostí. Navíc není zřejmé, proč měla být v roce 2014 zohledněna míra nezaměstnanosti, pokud podporované projekty neměly za cíl zvýšit zaměstnanost na území obce. Míra nezaměstnanosti již je zahrnuta do indikátorů sloužící k vymezení hospodářsky problémových regionů.
1.3 Vymezené regiony v rámci Strategie regionálního rozvoje 14–20
1.3.1 Strukturálně znevýhodněné kraje a hospodářsky problémové regiony
Strukturálně znevýhodněné kraje (též označeny jako Strukturálně postižené kraje) jsou již dlouhodobě vymezené jako tři kraje, které se v minulosti orientovaly na těžební, zpracovatelský a chemický průmysl a v současnosti se vyznačují nízkou mírou ekonomického růstu a významně zaostávají za nejvyspělejšími regiony Česka. Jde o Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Pro tyto tři kraje byl v roce 2015 přijat specifický Strategický rámec (tzv. Strategie RE:START).
Hospodářsky problémové regiony (HPR) jsou v SRR 14–20 vymezené jako ORP s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, nízkou životní úrovní, nízkým stupněm ekonomické výkonnosti, nízkým průměrným příjmem obyvatel a nepříznivým demografickým vývojem. Jednalo se o 57 ORP představující dohromady přes 2,5 mil. obyvatel (25 % počtu obyvatel Česka). Od roku 2020 (resp. v aktualizované Strategii regionálního rozvoje 2021+){target=“_blank”} jsou tyto ORP vymezeny jako Hospodářsky a sociálně ohrožená území (HSOÚ). Způsob jejich vymezení se mírně liší, ale z velké části jde o stejná území jako HPR v SRR 14-20.
Tyto dva typy vymezených regionů znázorňujeme na mapě níže.
Hospodářsky problémové regiony a strukturálně znevýhodněné kraje
1.3.2 Typologie území dle SRR 14-20
SRR 14-20 dále vymezuje tři typy území: Rozvojová území, Stabilizovaná území a Periferní území. Tato typologie vychází z hodnocení rozvoje regionů z hlediska hospodářské výkonnosti, socioekonomického vývoje, geografické polohy a dynamiky rozvoje2. Přestože tato typologie neslouží k vymezení regionů pro soustředěnou podporu, umožňuje identifikovat rozdíly mezi jednotlivými regiony a příčiny této diferenciace.
Rozvojová území zahrnují metropolitní oblasti (oblasti s koncentrací nad 300 tis. obyvatel), sídelní aglomerace (území s koncentrací 100 000 – 300 000 obyvatel) a regionální centra a jejich zázemí (území s koncentrací 25 000 – 100 000 obyvatel). V metropolitních oblastech se tvoří více jak 55 % HDP ČR, žije zde více jak 45 % obyvatel a mají klíčový význam pro ČR z hlediska ekonomického růstu a mezinárodní konkurenceschopnosti.
Stabilizovaná území a periferní území se převážně vyznačují podprůměrnou hustotou zalidnění (pod 100 obyvatel na km2) a lze je zahrnout pod společný pojem venkov. Ta se nachází mimo aglomerace a regionální centra a jejich zázemí a zároveň netvoří periferní území (lze je označit jako mikroregionální centra). Jedná se o území, která v dlouhodobém hledisku nevykazují významné negativní socioekonomické charakteristiky, ale zároveň nejsou „hybatelem“ socioekonomického rozvoje v regionu,
Periferní území zahrnují území geograficky odlehlá a dlouhodobě se potýkající s kumulací problémů (např. příhraniční oblasti, horské oblasti, vnitřní periferie nebo území se specifickými problémy). Kumulace negativních charakteristik spočívá např. v nedostatečné vybavenosti území, špatné dopravní dostupnosti či vysoké nezaměstnanosti).
Pro bližší přehled obcí podle typologie SRR, HPR a strukturálně znevýhodněných krajů viz mapu zde.
Sídelní stuktura obcí a obyvatel, které spadají do těchto vymezených regionů se může významně lišit. Mapa a tabulky níže znázorňují podíl obcí s populací do 3 000 obyvatel v každém ORP. Zde je vidět, že ve strukturálně znevýhodněných krajích se nachází méně obcí do 3 000 obyvate než ve zbytku republiky. V okolí velkých měst (zejm. Praha, Brno) se též nachází menší podíl těchto obcí.
ORP podle podílu obcí do 3 000 obyvatel, zvýraznění HPR a strukturálně znevýhodněných krajů
| Počet obyvatel | Počet obcí | Počet obcí do 3 000 | Podíl obcí do 3 000 (v %) | |
|---|---|---|---|---|
| Strukturálně znevýhodněné kraje | 2 331 598 | 788 | 678 | 86 |
| Ostatní kraje | 8 238 789 | 5 470 | 5 128 | 94 |
| Počet obyvatel | Počet obcí | Počet obcí do 3 000 | Podíl obcí do 3 000 (v %) | |
|---|---|---|---|---|
| HPR ORP | 2 526 807 | 1 212 | 1 085 | 90 |
| Ostatní ORP | 8 043 580 | 5 046 | 4 721 | 94 |
| Počet obyvatel | Počet obcí | Počet obcí do 3 000 | Podíl obcí do 3 000 (v %) | |
|---|---|---|---|---|
| Periferní území | 511 708 | 1 353 | 1 346 | 99 |
| Stabilizované úz. | 2 915 553 | 3 271 | 3 085 | 94 |
| Rozvojové urbanizované úz. | 7 137 892 | 1 626 | 1 367 | 84 |
| Území nebylo zahrnuto do typologie | 5 234 | 8 | 8 | 100 |
Na území HPR se nachází o třetinu méně obcí do 200 obyvatel, a celkově tedy i méně obcí do 3 000 obyvatel. Základní podmínku programu (velikost do 3 000 obyvatel) tedy splňuje relativně méně obcí na území HPR než ostatní obce. Tyto strukturální odlišnosti je nezbytné reflektovat při interpretaci výsledků analýz.
Detailnější pohled na zastoupení velikostí obcí dle krajů a HPR ukazuje, že se liší i struktura obcí mezi HPR a ostatními regiony uvnitř krajů. Například v Moravskoslezkém kraji je více obcí do 200 obyvatel mezi HPR než v nevymezených regionech tehož kraje. V Ústeckém kraji jsou obce na území HPR větší nez ostatní obce, jinak řečeno se HPR vyskytují převážně ve větších obcích v tomto kraji.
Velikostní struktura obcí a struktura obyvatel se mezi kraji s ohledem na obce do 3 tisíc obyvatel (tj. obce, které se mohou ucházet o podporu z PORV) rovněž liší.
Podíl obcí do 3 tisíc obyvatel dle kraje dosahuje od 81 % (Moravskoslezský kraj) po 96 % (kraj Vysočina). Zároveň nejvyšší počet obcí do 3 tisíc obyvatel je v kraji Středočeském (1 071 obcí) a nejnižší v Karlovarském kraji (117 obcí).
Struktura obyvatel se výrazně liší mezi kraji (v Moravskoslezkém kraji žije pouze 20 % obyvatel v obcích do 3 000, zatímco ve Středočeském se jedná o necelou polovinu). Analogicky se, byť do menší míry, liší i sídelní struktura mezi kraji. Moravskoslezký a Karlovarský kraje mají nejmenší podíl obcí s méně než 3 000 obyvateli (19 % a 13 %), a tedy i méně obcí (podílově), které splňují základní kritérium pro dotace z PORV.
Jelikož je program zaměřený na obce do 3 000, je nutné analyzovat intenzitu čerpání na populaci obcí, které jsou oprávněnými žadateli, tj. populaci žijící v obcích do 3 000 obyvatel. Proto vztahujeme čerpání na obyvatele k počtu osob žijících v obcích do 3 000, aby nedošlo ke zkreslení výsledků (např. intenzita čerpání v MSK by vykazovala nižší hodnoty z tohoto důvodu).
1.3.3 Popis datového souboru
Data pochází ze systému evidence dotací DIS MMR, konkrétně ze sestav číslo 5541 a 5571 (údaje o projektech / akcích a finanční údaje) a 9405 (údaje o žádostech) pro období 2014–2018. Data o počtu obyvatel pochází z ČSÚ, přičemž údaj o populaci na daném území je vypočítán jako průměrný počet obyvatel ve zkoumaném období.
Datasety obsahují údaje o jednotlivých podpořených akcích (projektech), o účastnících (v tomto případě obce) a finančních bilancí (výše dotace, výše vlastních nákladů - spolufinancování - a jejich součet tvořící celkové náklady). Údaje o žádostech zahrnují všechny podané žádosti v rámci výzev PORV a evidenci jejich stavu (přijaté, rozhodnuté, zamítnuté a nepodané).3
Celkově bylo z PORV v tomto období realizováno 4 181 projektů z celkovou výši dotací 2,1 mld. Kč. Do výběru byly zahrnuty i dotace realizované v roce 2019, ale rozhodnuté v roce 2018.
Časové omezení na roky 2014-2018 vyplývá ze zadání pro ex post RIA k zákonu o podpoře regionálního rozvoje, která se má soustředit na období 2014-2020. Od roku 2019 byl ale realizován další program “Podpora regionálního rozvoje 19+”, který bude analyzován samostatně a pro delší období.
Pro účely této analýzy byla data očištěna o projekty, které realizovaly dobrovolné svazky obcí, protože u těchto projektů nebylo možné jednoznačně určit místo realizace. Jedná se o 115 projektů s dotacemi ve výši 18,9 mil. Kč (0,9 % z celkového rozpočtu podprogramu ve sledovaném období).
Analýza tedy proběhla na souboru 4 066 projektů financovaných prostřednictvím PORV v letech 2014–2018, jejichž realizátorem byla obec.
V období 2014–2018 bylo v rámci PORV poskytnuto obcím celkem 2,1 mld. Kč v dotacích ze státního rozpočtu v rámci 4 066 projektů. Nejnižší poskytnuta dotace činila 28 tis. Kč a nejvyšší 5 mil. Kč. Průměrná výše dotace se rovná 506 tis. Kč (mediánová výše 400 tis. Kč).
Celkové náklady pro všechny tyto projekty (tedy včetně vlastních zdrojů příjemců) dosahují 4 mld. Kč. Nejmenší projekt měl rozpočet 37 tis. Kč a největší 13,7 mil. Kč. Průměrné celkové náklady projektu (rozpočet projektů vč. vlastních zdrojů) dosahují 1 mil. Kč (medián je necelých 603 tis. Kč). Tyto částky odráží různé podmínky vyhlášených dotačních podtitulů.
Celkově jde o relativně malé projekty / investice, pro které je velmi obtížné hodnotit dopad v území. Proto se tato analýza nebude zaměřovat na měření těchto dopadů např. na vývoj indikátorů rozvoje daného území a na efektivitu vynaložených prostředků.
| Statistika | Hodnota (v tis. Kč, kromě počtu projektů) |
|---|---|
| Celkový počet projektů | 4 066 |
| Celková dotace | 2 057 915 |
| Průměrná dotace | 506 |
| Mediánová dotace | 400 |
| Minimální dotace | 28 |
| Maximální dotace | 5 000 |
| Celkové náklady projektů | 4 006 053 |
| Průměrné náklady projektů | 985 |
| Mediánové náklady projektů | 603 |
| Minimální náklady projektů | 37 |
| Maximální náklady projektů | 13 749 |
Následující tabulka uvádí průměrnou dotaci per capita za celou ČR v závislosti na různých jmenovatelích (celá populace ČR, populace ČR bez Prahy, celá populace obcí do 3 000 a populace čerpajících obcí do 3 000). Pro další výpočty v této analýze používáme průměrnou hodnotu per capita v obcích do 3 000 obyvatel (tedy 599 Kč na obyvatele), aby průměr ČR odrážel skutečnost, že pouze obce do 3 000 obyvatel jsou oprávněnými žadateli.
| Dotace per capita | Hodnota v Kč |
|---|---|
| Celá ČR | 195 |
| Celá ČR bez Prahy | 221 |
| Obce do 3 000 ob. | 599 |
| Čerpající obce do 3 000 obyvatel | 814 |
Většina (70 %) poskytnutých dotací na projekt nepřesahovala 500 tis. Kč a 170 projektů (tj. 4 %) bylo podpořeno dotací převyšující 1 mil. Kč. Spolufinancování hraje významnou roli, jelikož 30 % projektů má celkové náklady vyšší než 1 mil. Kč.
| Položka | Počet projektů dle celkového rozpočtu | Počet projektů dle dotace |
|---|---|---|
| Pod 500 tis. | 1 399 | 2 846 |
| 500 tis. až 1 mil. | 1 438 | 1 050 |
| 1 mil. až 5 mil. | 1 173 | 170 |
| Více než 5 mil. | 56 | NA |
| Celkem projektů | 4 066 | 4 066 |
2 Analýza prostorové distribuce prostředků z PORV
V následující části analyzujeme intenzitu čerpání (tj. dotace per capita) a koncentraci prostředků do všech 3 typů státem podporovaných (či vymezených) regionů:
- Strukturálně znevýhodněné kraje (Moravskoslezký, Ústecký a Karlovarský kraj);
- Hospodářsky problémové regiony (HPR);
- Typologie území dle SRR (v tomto případě se nejedná o státem podporovaný region, ale o typologii území).
Pro každý typ vymezeného regionu nejprve popisujeme údaje o žádostech (počet žádostí, míra úspěšnosti a podíl realizovaných projektů na celkovém počtu přijatých žádostí), dále míru čerpání, tj. podíl obcí v daném kraji / ORP, které čerpaly či nečerpaly. Následuje analýza intenzity čerpání a míry koncentrace prostředků.
2.1 Strukturálně znevýhodněné kraje
2.1.1 Žádosti a čerpání ve strukturálně znevýhodněných krajích
Počet žádostí dle krajů závisí hlavně na velikosti kraje a tento údaj samo o sobě nemá velkou vypovídající hodnotu. Proto se dále věnujeme míře úspěšnosti (podíl žádostí, které byly přijaté) a podílu realizovaných projektů, jelikož ne všechny přijaté žádosti jsou nakonec realizovány (převis poptávky nad nabídkou způsobený nedostatkem zdrojů na financování všech přijatých žádostí).
Úspěšnost žádostí se mezi kraji výrazně neliší. Poměr objemu přijatých žádostí vůči celkovému počtu žádostí je stejný napříč kraji s výjimkou Karlovarského, kde bylo přijato necelých 75 % žádostí, tedy o 5 p. b. méně než v ostatních krajích. Naopak nadprůměrnou úspěšnost zaznamenáváme v Moravskoslezkém kraji.
Poměr nerealizovaných projektů na celkovém počtu přijatých žádostí kolísá mezi 32 % (Olomoucký kraj) a 51 % (Ústecký kraj), tedy třetina až polovina formálně přijatých žádostí nebyla realizována. Je překvapující, že v rámci výběru projektů, které splňovaly podmínky a byly přijaté, nebyly upřednostněny projekty realizované na území strukturálně znevýhodněných krajů. Naopak bylo realizováno více projektů (podílově) v nevymezených regionech (s výjimkou Moravskoslezkého kraje).
Podíl čerpajících a nečerpajících obcí se vztahuje pouze k realizovaným projektům. Všechny tři strukturálně znevýhodněné kraje mají nadprůměrný podíl obcí do 3 000 obyvatel, které čerpaly.
Nejvyšší podíl čerpajících obcí zaznamenáváme v Moravskoslezkém kraji (56 %), ovšem u dvou ostatních krajů (Ústeckého a Karlovarského kraje) se jedná o necelou polovinu těchto. Zároveň je podíl čerpajících obcí významně vyšší i v jiných (nevymezených) krajích, například ve Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském kraji.
Největší podíl čerpajících obcí má Zlínský kraj (61 %) a nejnižší má Plzeňský (25 %). Vysoký podíl čerpajících obcí ve Zlínském a Olomouckém kraji (57 %) se odráží ve vyšší intenzitě čerpání per capita v těchto krajích.
Tabulka níže vyjadřuje strukturu jednotlivých projektů dle dotačního titulu a dle typu regionů. Strukturu projektů (vyjadřena podílem z celkového počtu projektů) lze vyčíst vertikálně (kde součet je 100 %) a porovnáváme strukturu projektů mezi znevýhodněnými kraji a ostatními nevymezenými kraji.
Ve strukturálně znevýhodněných krajích bylo podpořeno více projektů v rámci dotačních titulů “Podpora obnovy místních komunikací” a “Podpora vítězů soutěže Vesnice roku”. Naopak v nevymezených krajích bylo realizováno více projektů v rámci dotačního titulu “Podpora zapojení generací do komunitního života v obci”. Rozdíly jsou ovšem relativně malé, přitom lze předpokládat, že potřeby obcí ve znevýhodněných krajích se mohou lišit od ostatních, což by se mělo odrážet i ve struktuře projektů dle dotačních titulů.
| Dotační titul | Celkový počet projektů v ČR | Počet projektů ve znevýhodněných krajích | Podíl z celkového počtu projektů ve znevýhodněných krajích (v %) | Počet projektů v ostatních krajích | Podíl z celkového počtu projektů v ostatních krajích (v %) |
|---|---|---|---|---|---|
| Podpora zapojení generací do komunitního života v obci | 1 688 | 226 | 36.5 | 1 462 | 42.4 |
| Podpora obnovy místních komunikací | 1 181 | 188 | 30.4 | 993 | 28.8 |
| Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci | 671 | 105 | 17.0 | 566 | 16.4 |
| Podpora vítězů soutěže Vesnice roku | 276 | 63 | 10.2 | 213 | 6.2 |
| Podpora obnovy sportovní infrastruktury | 211 | 32 | 5.2 | 179 | 5.2 |
| Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova | 38 | 5 | 0.8 | 33 | 1.0 |
| Podpora rozvoje strategických průmyslových zón | 1 | NA | NA | 1 | 0.0 |
2.1.2 Územní rozložení a intenzita čerpání ve strukturálně znevýhodněných krajích
Rozdíl v průměrném čerpání per capita mezi státem vymezenými kraji pro regionální politiku (strukturálně znevýhodněné kraje) a zbytkem krajů je zcela zanedbatelný (10 Kč na obyvatele). Nedochází tedy ke koncentraci prostředků do strukturálně znevýhodněných krajů.
| Strukturálně znevýhodněný kraj | Průměrná dotace per capita v Kč | Průměrný lokalizační koeficient v % |
|---|---|---|
| Ano | 623 | 104 |
| Ne | 614 | 102 |
Intenzita čerpání (dotace per capita v obcích do 3 000 obyvatel) vykazuje až dvojnásobní rozptyl. Nejnižší intenzitu čerpání konstatujeme v Plzeňském kraji (389 Kč na obyvatele) a nejvyšší v Olomouckém kraji (818 Kč na obyvatele). Karlovarský a Ústecký kraje vykazují lehce nadprůměrné hodnoty, Moravskoslezský kraj vykazuje podprůměrné hodnoty.
| Kraj | Strukturálně znevýhodněný kraj | Počet obcí do 3 000 | Počet ob. žijících v obcích do 3 000 | Počet projektů | Průměrná dotace per capita v Kč | Průměrný lokalizační koeficient v % |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Karlovarský kraj | Ano | 117 | 86211 | 101 | 672 | 112 |
| Ústecký kraj | Ano | 318 | 206160 | 273 | 654 | 109 |
| Moravskoslezský kraj | Ano | 243 | 238225 | 245 | 544 | 91 |
| Olomoucký kraj | Ne | 376 | 276052 | 454 | 818 | 136 |
| Zlínský kraj | Ne | 278 | 239053 | 348 | 807 | 135 |
| Kraj Vysočina | Ne | 679 | 237925 | 395 | 764 | 128 |
| Jihočeský kraj | Ne | 591 | 269232 | 378 | 718 | 120 |
| Pardubický kraj | Ne | 424 | 219109 | 258 | 614 | 102 |
| Jihomoravský kraj | Ne | 625 | 441672 | 494 | 581 | 97 |
| Královéhradecký kraj | Ne | 419 | 216276 | 227 | 499 | 83 |
| Liberecký kraj | Ne | 193 | 135957 | 143 | 496 | 83 |
| Středočeský kraj | Ne | 1071 | 640017 | 575 | 448 | 75 |
| Plzeňský kraj | Ne | 472 | 226957 | 175 | 389 | 65 |
| Hlavní město Praha | Ne | 0 | 0 | NA | NaN | NaN |
Vymezené strukturálně znevýhodněné kraje tedy nejsou významněji podporovány ve srovnání s ostatními kraji Česka. Tato územní dimenze explicitní regionální politiky se v prostorové distribuci financí z PORV neprojevuje.
Pokud ovšem do analýzy intenzity čerpání zahrnujeme pouze čerpající obce a rozlišíme HPR od ostatních, konstatujeme významné rozdíly uvnitř krajů mezi HPR a ostatními obcemi v čerpání per capita.
Ve většině krajů dochází k větší koncentraci v HPR. Zejména v Plzeňském, Moravskoslezkém kraji a na Vysočině je patrný největší rozdíl ve prospěch HPR. Naopak významně se neliší intenzita čerpání v HPR a v ostatních obcích v Jihomoravském, Karlovarském, Olomouckém, Pardubickém a Zlínském kraji.
2.2 Hospodářsky problémové regiony
2.2.1 Žádosti a čerpání v hospodářsky problémových regionech
V nevymezených regionech bylo podáno více žádostí než v obcích na území HPR. To lze vysvětlit rozdílnou sídelní strukturkou, protože na území HPR se nachází menší podíl oprávněných žadatelů (obce do 3 tis. obyvatel).
Mapa níže znázorňuje počet žádostí na úrovni ORP ve vztahu k průměrnému počtu žádostí pro celou ČR (46 projeků na ORP). Již na úrovni žádostí lze identifikovat ORP vymezené jako HPR, které žádají podprůměrně (celkem 21 z 57) a zároveň necelá polovina nevymezených ORP, které žádaly nadprůměrně (celkem 62).
Celkový počet žádostí na území ORP, vztah vůči průměru ČR (46 projektů na ORP = 100 %)
Míra úspěšnosti je zanedbatelně vyšší v HPR. To znamená, že míra koncentrace postředků není ovlivněna mírou úspěšnosti žadatelů.
Z celkového počtu přijatých žádostí bylo nakonec realizováno 58 % z nich v HPR a 55 % v ostatních regionech.
Z celkového počtu 5 806 obcí do 3 tisíc obyvatel v ČR čerpalo nějakou dotaci 41 % z nich (2 364 obcí), celkem 22 % (1 363) všech obcí v ČR čerpalo dotaci na jeden projekt a více než jednou byl podpořen projekt u cca 16 % všech obcí v ČR.
Obce na území HPR čerpaly častěji než ostatní obce do 3 000 obyvatel. 53 % těchto obcí (577 z 1 085) čerpalo prostředky z PORV alespoň na jeden projekt. Podíl čerpajících obcí, které nespadají do území HPR je 38 % (1 787 z 4 721).
V obcích na území HPR se tedy častěji realizují projekty podporované prostřednictvím PORV než v ostatních obcích. Těsná nadpolovina těchto obcí realizala aspoň jeden projekt, u ostatních obcí jde o třetinu.
| Počet projektů | Počet obcí | Podíl v % |
|---|---|---|
| 0 | 3 442 | 55.0 |
| 1 | 1 362 | 21.8 |
| 2 | 608 | 9.7 |
| 3 | 239 | 3.8 |
| 4 | 84 | 1.3 |
| 5 | 36 | 0.6 |
| 6 | 18 | 0.3 |
| 7 | 13 | 0.2 |
| 8 a více projektů | 6 | 0.1 |
| Obec není oprávněný žadatel | 450 | 7.2 |
Celkově čerpaly častěji větší obce. Mezi obcemi do 3 000 obyvatel nejčastěji čerpaly obce od 501 do 1 000 obyvatel (54 % % čerpajících v této velikostní skupině) a necelých 51 % obcí od 1 001 do 3 000 obyvatel. Nejméně čerpaly obce do 200 obyvatel (21 %).
Podíly čerpajících obcí v HPR vykazují podobnou strukturu, nejčastěji čerpají větší obce. Nicméně zatímco v obcích do 200 obyvatel častěji nečerpaly HPR obce (10 % nečerpajících oproti 4 % čerpajících), u ostatních velikostních kategoriích je situace opačná, obce HPR častěji čerpaly než ostatní. V nejmenších obcích (do 200 obyvatel) tvoří HPR obce cca pětinu všech čerpajících. V ostatních kategoriích tvoří cca čtvrtinu.
V tabulce níže porovnáváme strukturu projektů dle dotačního titulu mezi HPR a ostatními regiony.
Struktura projektů dle dotačních titulů vykazuje přibližně stejné hodnoty u HPR a u ostatních obcí. Napříč ČR se tedy realizují ve stejném poměru projekty s obdobným účelem nezávisle na tom, zda obec spadá do HPR či ne. Na základě tohoto pozorování vyvstává otázka, zda PORV je relevantním nástrojem pro uplatnění tzv. place-based approach, při kterém jsou zohledněny specifické potřeby území.
| Dotační titul | Celkový počet projektů v ČR | Počet projektů v HPR | Podíl z celkového počtu projektů v HPR (v %) | Počet projektů v ostatních regionech | Podíl z celkového počtu projektů v ostatních regionech (v %) |
|---|---|---|---|---|---|
| Podpora zapojení generací do komunitního života v obci | 1 688 | 435 | 41.3 | 1 253 | 41.6 |
| Podpora obnovy místních komunikací | 1 181 | 312 | 29.7 | 869 | 28.8 |
| Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci | 671 | 164 | 15.6 | 507 | 16.8 |
| Podpora vítězů soutěže Vesnice roku | 276 | 67 | 6.4 | 209 | 6.9 |
| Podpora obnovy sportovní infrastruktury | 211 | 66 | 6.3 | 145 | 4.8 |
| Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova | 38 | 8 | 0.8 | 30 | 1.0 |
| Podpora rozvoje strategických průmyslových zón | 1 | NA | NA | 1 | 0.0 |
2.2.2 Územní rozložení a intenzita čerpání v hospodářsky problémových regionech
Rozdíl v dotaci per capita (vztaženo k celkovému počtu obyvatel v obcích do 3 000) mezi obcemi na území HPR a ostatními obcemi činí 176 Kč ve prospěch HPR (775 Kč vs 599 kč na obyvatele), je tedy o přibližně 30 % vyšší. Intenzita čerpání je tedy vyšší v HPR než v ostatních regionech.
| HPR | Dotace per capita | Koeficient vůči průměru ČR (v %) |
|---|---|---|
| Ostatní | 599 | 100 |
| HPR | 775 | 129 |
Koncentrace prostředků vyjádřená v procentech vůči celostátnímu průměru ČR je vyšší v HPR než v ostatních regionech. ORP vymezené jako HPR mají o 29. p.b. vyšší intenzitu čerpání než průměr ČR. Z celostátního pohledu tedy dochází alespoň k částečné koncentraci čerpání v hospodářsky problémových regionech.
Prostorový obraz koncentrace podpory na úrovni ORP (viz kartogram níže) nemá jednoznačný charakter. V každém kraji jsou zastoupeny ORP s nadprůměrnými i podprůměrnými hodnotami. Existují shluky ORP, do kterých bylo alokováno průměrně méně než v ostatních částech státu. Týká se to především okolí Prahy a Brna. Další ORP s podprůměrnou intenzitou čerpání pozorujeme v Jižních Čechách a v Plzeňském kraji.
Výskyty ORP, ve kterých je intenzita čerpání alespoň dvojnásobná oproti průměru, jsou nahodilé, byť pozorujeme shluky těchto ORP v periferních částech některých krajů. V Jihočeském kraji se koncentrují na západních hranicích kraje a ve Středočeském kraji na jižních hranicích. ORP s nejvyšší koncentrací je Litovel, a obecně se Olomoucký kraj vyznačuje velkým počtem ORP s vyšší koncentrací prostředků.
Celková dotace na území ORP přepočtena na jednoho obyvatele ORP žijícího v obcích do 3 000 ob., vztah vůči průměru ČR (599 Kč na ob. = 100 %)
Níže uvedený kartogram vyjadřuje, do jaké míry došlo k nadprůměrné koncentraci prostředků z PORV v hospodářsky problémových regionech. Konstatujeme shluky podprůměrných hodnot zejména na severu Olomouckého kraje, v Moravskoslezkém kraji, v Ústeckém kraji a na Jižní Moravě. Podprůměrnou intenzitou čerpání se též vyznačují tzv. výběžky na severu Čech.
Naopak nadprůměrné hodnoty lze jednoznačně identifikovat opět v Moravskoslezkém kraj, Ústeckém kraji, Olomouckém kraji, Zlínském kraji a na jižní Moravě. V několika krajích se shluky nadprůměrných hodnot vyskytují při jejich hranicích, zejména v Jihočeském kraji, ve Středočeském kraji, v Jihomoravském kraji a na Vysočině.
Celková dotace na území ORP přepočtena na jednoho obyvatele ORP žijícího v obcích do 3 000 ob., vztah vůči průměru ČR (599 Kč na ob. = 100 %)
U 128 ORP je situace “v pořádku” (tj. jsou HPR a nadprůměrně čerpají, nebo nejsou HPR a podprůměrně čerpají). U 71 ORP je situace “špatně” (tj. jsou HPR a podprůměrně čerpají, nebo nejsou HPR a nadprůměrně čerpají). Třetina HPR (18) patří do kategorie podprůměrná z hlediska intenzity alokace per capita.
| HPR | Počet ORP | Podíl v dané kategorii (v %) |
|---|---|---|
| HPR - nadprůměrné čerpání | 34 | 60 |
| HPR - podprůměrné čerpání | 18 | 32 |
| HPR - nečerpající | 5 | 9 |
| Ostatní - nadprůměrné čerpání | 53 | 36 |
| Ostatní - podprůměrné čerpání | 94 | 63 |
| Ostatní - nečerpající | 2 | 1 |
Částečně tedy dochází ke koncentraci prostředků do státem podporovaných regionů vymezené jako HPR (dvě třetiny HPR vykazují nadprůměrnou intenzitu čerpání, zatímco většina ostatních regionů vykazuje podprůměrnou intenzitu). Ale vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z klíčových nástrojů národní explicitní regionální politiky, tak je oprávněné očekávat, že koncentrace do vymezených regionů bude podstatně vyšší.
V tabulce níže uvádíme seznam všech vymezených HPR, kde došlo k podprůměrné koncentraci prostředků. Tři z nich (Sokolov, Hodonín a Broumov) jsou těsně pod průměrem. Zbytek vykazuje významně podprůměrné hodnoty. V příloze uvádíme též seznam HPR, kde došlo k nadprůměrné koncentraci.
| ORP | Lokalizační koeficient oproti průměru ČR (v %) | Počet projektů | Počet obcí do 3 000 | Podíl obcí do 3 000 z celkového počtu obcí v ORP (v %) | Počet ob. žijících v obcích do 3 000 | Podíl ob. žijících v obcích do 3 000 z celkového počtu obyvatel ORP (v %) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Králíky | 26 | 1 | 3 | 60 | 1 961 | 23 |
| Podbořany | 29 | 4 | 10 | 91 | 9 290 | 59 |
| Bílovec | 39 | 7 | 10 | 83 | 8 541 | 33 |
| Litvínov | 42 | 4 | 8 | 73 | 4 799 | 13 |
| Česká Třebová | 51 | 2 | 4 | 80 | 2 586 | 14 |
| Český Těšín | 51 | 1 | 1 | 50 | 1 299 | 5 |
| Tanvald | 56 | 5 | 7 | 70 | 7 471 | 36 |
| Zábřeh | 57 | 16 | 26 | 93 | 16 527 | 50 |
| Mikulov | 65 | 11 | 16 | 94 | 12 491 | 63 |
| Šumperk | 66 | 18 | 30 | 83 | 27 081 | 39 |
| Ostrava | 66 | 15 | 9 | 69 | 13 795 | 4 |
| Moravská Třebová | 71 | 14 | 32 | 97 | 16 146 | 61 |
| Teplice | 72 | 16 | 20 | 77 | 19 231 | 18 |
| Frýdlant | 77 | 17 | 16 | 89 | 13 219 | 54 |
| Varnsdorf | 84 | 7 | 5 | 83 | 4 657 | 23 |
| Sokolov | 94 | 18 | 24 | 80 | 20 444 | 27 |
| Hodonín | 94 | 19 | 13 | 72 | 17 410 | 29 |
| Broumov | 95 | 11 | 13 | 93 | 8 700 | 53 |
Jelikož může být vysvětlujícím faktorem i struktura obcí v daném ORP (tj. podíl obcí do 3 000 obyvatel), analyzovali jsme vztah mezi tímto podílem a lokalizačním koeficientem v daném ORP.
Korelační koeficient je mírně pozitivní (0,17) a statisticky významný. Podíl obcí do 3 000 v ORP tedy souvisí s mírou koncentrace prostředků do daného ORP. Nicméně lze nalézt ORP s malým podílem obcí do 3 000, kde došlo k nadprůměrné koncentraci vuči průměru ČR a zároveň ORP s podobným podílem těchto obcí s podprůměrnou koncentrací.
Pearson's product-moment correlation
data: data$orp_podil_obci_ob3000 and data$orp_koeficient_ob3000
t = 2.3795, df = 201, p-value = 0.01827
alternative hypothesis: true correlation is not equal to 0
95 percent confidence interval:
0.02846196 0.29647496
sample estimates:
cor
0.165523 
2.3 Typologie SRR
2.3.1 Žádosti a čerpání v územích dle typologie SRR
Všechny obce, které byly oprávněnými žadateli, podávaly více než jednu žádost, přičemž nejméně žádostí na obec zaznamenáváme u periferních území, což je překvapující vzhledem k tomu, že tam je zároveň největší intenzita čerpání (viz níže). Častěji žádaly o dotaci obce na území HPR, z čehož vyplývá, že PORV je díky bodovému hodnocení atraktivní pro tyto obce.
Podíl přijatých žádostí na celkovém počtu žádostí (tj. míra úspěšnosti) se ale liší napříč typy území. Obecně byly ale obce na území HPR úspěšnější, a to zejména v periferních území.
Podíl realizovaných projektů na celkovém počtu přijatých žádostí je napříč typy území vyrovnaný.
Rozpad obcí dle velikostních skupin do typologie SRR potvrzuje, že téměř všechny obce v periferních územích spadají do skupiny do 3 000 obyvatel. Naopak v rozvojových urbanizovaných uzemích se nachází 16 % obcí s populací nad 3 000 obyvatel. Struktura sídel v jednotlivých typech území má nezanedbatelný vliv na míru čerpání.
Pozn: 8 obcí (celkem 5234 obyvatel), není v této typologii zahrnuto, protože vznikly po zavedení této typologie.
Podíl obcí, které čerpaly, je v podstatě vyrovnaný mezi všemi typy území vymezené v SRR jako periferní, rozvojové urbanizované nebo stabilizované. Jakkoliv by se tento závěr dal očekávat vzhledem k tomu, že PORV se explicitně nezaměřuje na podporu takto vymezených regionů, vzhledem k základnímu cíli podprogramu (tj. Rozvoj a stabilizace venkovských obcí) jsme očekávali územní koncentraci do periferních, příp. stabilizovaných území již na úrovni podílu čerpajících obcí.
Podobně jako u HPR se struktura podpořených projektů dle dotačního titulu neliší Ve všech 3 typech území byl realizován stejný podíl projektů dle dotačního titulu.
| Název DT | Počet projektů celkem v ČR | Počet projektů v periferních územích | Podíl periferních území v % | Počet projektů v rozvojových urbanizovaných úz. | Podíl rozvojových urbanizovaných úz. v % | Počet projektů ve stabilizovaných úz. | Podíl stabilizovaných území v % |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Podpora zapojení generací do komunitního života v obci | 1688 | 342 | 43.35 | 392 | 44.70 | 950 | 44.83 |
| Podpora obnovy místních komunikací | 1181 | 252 | 31.94 | 277 | 31.58 | 652 | 30.77 |
| Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci | 671 | 144 | 18.25 | 152 | 17.33 | 374 | 17.65 |
| Podpora obnovy sportovní infrastruktury | 211 | 47 | 5.96 | 43 | 4.90 | 121 | 5.71 |
| Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova | 38 | 4 | 0.51 | 13 | 1.48 | 21 | 0.99 |
| Podpora rozvoje strategických průmyslových zón | 1 | NA | NA | NA | NA | 1 | 0.05 |
2.3.2 Územní rozložení a intenzita čerpání v územích dle typologie SRR
Obce nacházející se v periferních územích dle typologie SRR vykazují výrazně vyšší intenzitu čerpání než stabilizovaná a rozvojová urbanizovaná území.
| Typ území dle SRR | Průměrná dotace per capita v Kč | Průměrný lokalizační koeficient v % |
|---|---|---|
| Periferní území | 869 | 145 |
| Stabilizované úz. | 764 | 127 |
| Rozvojové urbanizované úz. | 577 | 96 |
Nejvyšší průměrnou dotaci per capita pozorujeme v obcích v periferních územích (869 Kč), kde je zároveň nejvyšší intenzita čerpání vyjádřena k průměru ČR (1,5x vyšší). Dále v tzv. stabilizovaných územích s hodnotou 764 Kč na obyvatele a o čtvrtinu vyšší intenzitou (1,25x vyšší). Nejnižší hodnotu zaznamenáváme v rozvojových urbanizovaných územích (577 Kč per capita a 96 % průměru ČR).
Tato pozorování potvrzují závěry z pozorování územního rozložení na úrovni ORP, kde jsme zaznamenali shluky nadprůměrných hodnot v periferních částech krajů (tzv. vnítřní periferie).
Průměrná koncentrace čerpání v obcích do 3 000 obyvatel je v periferních území téměř 2x vyšší v HPR a přes 1,25x vyšší v ostatních obcích. Průměrná koncentrace čerpání ve stabilizovaných území je 1,5x vyšší v HPR a 1,25x vyšší v ostatních obcích.
Nejnižší průměrnou intenzitu čerpání konstatujeme v rozvojových urbanizovaných územích (necelých 1,5x vyšší v HPR a podprůměrná v ostatních obcích).
Seznam zkratek
| ČSÚ | Český statistický úřad |
| DIS MMR | Dotační informační systém Ministerstva pro místní rozvoj |
| DT | dotační titul |
| HPR | hospodářsky problémové regiony |
| MMR | Ministerstvo pro místní rozvoj |
| ORP | obec s rozšířenou působností |
| PORV | Program obnovy a rozvoje venkova |
| SRR | Strategie regionálního rozvoje |
Přílohy
| ORP | Lokalizační koeficient oproti průměru ČR (v %) | Počet projektů | Počet obcí do 3 000 | Podíl obcí do 3 000 z celkového počtu obcí v ORP (v %) | Počet ob. žijících v obcích do 3 000 | Podíl ob. žijících v obcích do 3 000 z celkového počtu obyvatel ORP (v %) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Litovel | 423 | 59 | 19 | 95 | 13 879 | 58 |
| Strakonice | 411 | 79 | 67 | 97 | 19 316 | 43 |
| Vodňany | 315 | 19 | 16 | 94 | 4 774 | 41 |
| Luhačovice | 300 | 26 | 13 | 87 | 7 164 | 38 |
| Vlašim | 256 | 53 | 47 | 98 | 14 078 | 55 |
| Aš | 239 | 10 | 4 | 80 | 4 436 | 25 |
| Zlín | 237 | 42 | 28 | 93 | 20 313 | 21 |
| Votice | 229 | 17 | 14 | 93 | 7 786 | 63 |
| Velké Meziříčí | 222 | 44 | 55 | 96 | 19 284 | 54 |
| Uherský Brod | 222 | 46 | 25 | 83 | 20 983 | 40 |
| Bystřice pod Hostýnem | 221 | 13 | 13 | 93 | 7 231 | 47 |
| Vimperk | 207 | 24 | 20 | 95 | 9 956 | 57 |
| Rožnov pod Radhoštěm | 198 | 10 | 7 | 78 | 13 146 | 37 |
| Polička | 194 | 18 | 19 | 95 | 10 810 | 55 |
| Hranice | 167 | 38 | 31 | 97 | 15 984 | 47 |
| Blatná | 166 | 18 | 25 | 96 | 7 065 | 51 |
| Nepomuk | 165 | 14 | 25 | 96 | 7 815 | 68 |
| Boskovice | 164 | 56 | 70 | 96 | 29 512 | 57 |
| Chotěboř | 163 | 21 | 29 | 94 | 9 561 | 43 |
| Dobruška | 161 | 20 | 24 | 92 | 10 254 | 51 |
| Litomyšl | 158 | 26 | 34 | 97 | 16 598 | 62 |
| Trhové Sviny | 157 | 19 | 14 | 88 | 9 627 | 51 |
| Sedlčany | 155 | 25 | 21 | 95 | 14 793 | 67 |
| Třebíč | 154 | 70 | 91 | 98 | 34 410 | 46 |
| Soběslav | 150 | 17 | 29 | 94 | 8 471 | 39 |
| Žamberk | 148 | 25 | 24 | 89 | 13 656 | 47 |
| Tábor | 147 | 42 | 75 | 95 | 29 385 | 37 |
| Olomouc | 146 | 79 | 41 | 89 | 49 186 | 30 |
| Rychnov nad Kněžnou | 142 | 31 | 30 | 94 | 18 141 | 54 |
| Telč | 139 | 21 | 44 | 98 | 7 642 | 59 |
| Hustopeče | 134 | 34 | 26 | 93 | 26 769 | 75 |
| Ústí nad Orlicí | 133 | 13 | 15 | 94 | 12 158 | 46 |
| Benešov | 132 | 45 | 47 | 92 | 28 842 | 49 |
| Třeboň | 131 | 11 | 22 | 88 | 9 370 | 38 |
| Trutnov | 128 | 31 | 27 | 87 | 22 465 | 35 |
| Hlinsko | 125 | 17 | 21 | 95 | 11 309 | 54 |
| Tišnov | 124 | 46 | 58 | 98 | 21 589 | 70 |
| Kopřivnice | 124 | 12 | 7 | 70 | 6 826 | 17 |
| Nové Město na Moravě | 123 | 17 | 29 | 97 | 9 225 | 48 |
| Hořice | 122 | 13 | 28 | 97 | 9 761 | 53 |
| Světlá nad Sázavou | 121 | 14 | 30 | 94 | 7 993 | 40 |
| Prachatice | 118 | 27 | 42 | 95 | 18 502 | 56 |
| Vrchlabí | 117 | 9 | 14 | 88 | 10 845 | 39 |
| Bučovice | 113 | 15 | 19 | 95 | 9 553 | 60 |
| Horšovský Týn | 109 | 7 | 16 | 89 | 6 177 | 43 |
| Vysoké Mýto | 105 | 18 | 38 | 95 | 11 348 | 35 |
| Milevsko | 103 | 14 | 25 | 96 | 9 832 | 54 |
| Roudnice nad Labem | 103 | 23 | 32 | 97 | 19 608 | 60 |
| Prostějov | 103 | 70 | 74 | 99 | 52 758 | 55 |
| Holešov | 102 | 16 | 18 | 95 | 9 784 | 46 |
| Písek | 101 | 27 | 47 | 96 | 17 624 | 34 |
| Pelhřimov | 101 | 30 | 69 | 97 | 25 107 | 56 |
| Otrokovice | 100 | 9 | 8 | 80 | 9 139 | 27 |
Poznámky pod čarou
Podprogram se výhradně zaměřuje na obce s populací do 3 000 obyvatel.↩︎
Tyto rozvojové znaky byly hodnoceny na základě následujících indikátorů v letech 2010-2011:
sociálně-ekonomického potenciálu: populační velikost za obce, míra nezaměstnanosti, počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel ve srovnání s průměrem ČR, roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč ve srovnání s průměrem ČR.
polohový potenciál územní jednotky (vztažený k centrům osídlení a hlavním dopravním cestám): dopravní možnostmi a čas strávený na cestě seřazeno do 7 stupňů
dynamika vývoje jednotky v určitém aktuálním období (měřená ve srovnání s průměrem ČR): index vývoje počtu obyvatel v období 2001–2011, přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti v období 2001–2010, index vývoje počtu podnikatelských subjektů v období 2001–2010, počet dokončených bytů v období 2001–2011 na 100 obyvatel ve srovnání s hodnotou za ČR.
Údaje o stavech projektů jsme seskupili následovně:
Přijaté žádosti: “přijata”, “vložení potvrzeného Rozhodnutí”, “podklady pro ZVA vloženy”, “vložení podkladů pro ZVA”, “projekt ukončen”, “vložení podkladů pro fin. vypořádání”, “podklady pro fin. vypořádání vloženy”, “vložení faktur k proplacení”, “faktury k proplacení vloženy”, “vydáno Rozhodnutí”
Zamítnuté žádosti: “zamítnuté”
Nerozhodnuté žádosti: “podána”, “vyřizování žádosti”, “podklady pro Rozhodnutí vloženy”, “vložení podkladů pro Rozhodnutí”
Nepodané žádosti: “rozpracována”, “nedoručena v listinné podobě”, “účastník odstoupil”